Nové stránky jsou tu! Postupně je doplňujeme. Jak se Vám líbí a čím byste je vylepšili? Jaký dům postrádáte v nabídce? Napište nám!

Větrání v dřevostavbě

Větrání v dřevostavbě, zvláště difúzně uzavřených stavbách, je nutné provádět tak, aby zbytečně nedegradovaly ostatní přednosti domů www.zelenedomky.cz. Pro vysvětlení principu nutnosti obměny vzduchu vysvětlíme nejprve několik pojmů. Nejdiskutovanějším je rosný bod.Je to součinitel několika faktorů, které pro lepší chápání můžeme definovat jako směr a proudění vzduchu, vlhkosti vzduchu, teploty a tlaku. Jejich vzájemným působením, při kterém bude vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %), nastává tzv. kondenzace, tj. srážení vodních par ve formě malých vodních kapiček a to za okolností, kdy teplota klesá na stupeň, při kterém tento jev nastane. Teplota rosného bodu je různá pro různé absolutní vlhkosti vzduchu: čím více je vodní páry ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch (a pára) mít, aby pára nekondenzovala. Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje a začne se srážet. Jednoduchým příkladem je srážení vodní páry v koupelně. Pokud je koupelna vytopená, můžete se sprchovat a vzduch je plný páry. Tato pára se začne srážet např. na zrcadle, které je chladnější. Jakmile teplotu snížíte, pára se začne srážet i na obkladech a stěnách. Mezi teplotou a vlhkostí vzduchu platí pro vznik rosného bodu přímá úměra. Ač je vnímání vlhkosti pro každého člověka různé, je zde určitá tolerance, při které ji již pocítí.

Tuto závislost ukazuje tabulka níže:

Rosný bod v °C     Vnímání u člověka                                                                           Rel. vlhkost (při 32,2 °C)
>24 °C                    Těžko snesitelné dusno, problémy s dýcháním u citlivějších                   >62 %
21 – 24 °C              Velmi nepohodlné vlhko a dusno                                                               52 % – 60 %
18 – 21 °C               Nepohodlné pro citlivější, ještě snesitelné pro ostatní                          44 % – 52 %
16 – 18 °C               Pro většinu přijatelné, citlivější cítí větší vlhkost                                    37 % – 46 %1
3 – 16 °C                 Dobře snesitelné                                                                                             31 % – 41 %
10 – 12 °C               Příjemné až ideální                                                                                         31 % – 37 %
<10 °C                     Suché pro citlivější, přijatelné pro ostatní                                                        30%

Je tedy jasné, že pokud zvedneme teplotu v místnosti a snížíme vlhkost vzduchu, zlepšíme tím vnímání pocitu vlhkosti a zimy

     Může ale nastat i opačný případ, častý v panelových nezateplených domech – vysoká teplota a nízký obsah vlhkosti. Je to dáno tím, že cementové panely absorbují vlhkost zvýšenou měrou. V létě je tento jev dostatečně kompenzován vzdušnou vlhkostí zvenčí. V zimě je ale vzdušná vlhkost vysrážena mrazem do podoby sněhu a vzduch jí obsahuje velmi málo. Zvýšením teploty v panelovém domě dochází k její další absorpci prostřednictvím panelových stěn. Výsledkem je téměř vražedné klima s dopadem na dýchací cesty bydlících. Tento jev ale u dřevostaveb nenastává, neboť stavba je uzavřena a vzdušnou vlhkost neabsorbujezde je problém spíše opačný – o tom níže. S vlhkostí vzduchu je tedy nutno řádně „hospodařit“, cílem je tedy žít ve vyváženém prostředí v dostatečné teplotě a vlhkosti vzduchu. Každý dům obývá blíže neurčený počet osob. Tyto osoby mají své potřeby stran hygieny, jídla, pohybu po domě a potřebu čerstvého vzduchu, který stanoví norma a je nutno ji zabezpečit. Pro zajištění minimálního množství větraného vzduchu na osobu při malé pracovní zátěži a práci v sedě, tj. v domácnosti, je dle platných hygienických předpisů nutno vyměnit cca 50m3/h na osobu. Za extrémních venkovních klimatických podmínek, tj. při teplotách venkovního vzduchu nižších než 0 °C, pak může být hygienické množství vzduchu sníženo až na polovinu.
Tímto jsme vyčerpali pojmy a vysvětlili vše o vlhkosti v domě. Nyní se vrátíme zpět do podmínek bydlení v dřevostavbě. Můžeme si snadno spočítat, že při provozu domu se čtyřčlennou rodinou musíme vyměnit za hodinu cca 200m3 vzduchu, extrémně 100m3 vzduchu. Dost často slyšíme námitky, že větráním se ztrácí teplo a že doma mají okna zavřená a vzduch tam mají taky a nikdo neumřel. Ano, větrání v dřevostavbě částečně ubírá teplo, které je nutno poté dodat, na to ale máme řešení – rekuperační jednotku, nebo volbu správného topného systému. Větrat můžeme neřízeně, tj. okny při subjektivní pocitové potřebě výměny vzduchu, nebo řízenou výměnou vzduchu. Pokud při řízené obměně vzduchu použijeme výměník, ve kterém se ohřeje příchozí vzduch, mluvíme o rekuperaci, tj. nucené výměně vzduchu pomocí vzduchotechnické jednotky.

Jak stavíme

...a co všechno v domě najdete